1. srpen

Německo v 19:10 vyhlašuje válku Rusku. Již zhruba dvě hodiny předtím byla v Německu vyhlášena mobilizace. Také ve Francii se chystá všeobecná mobilizace, přestože se politici Německa snaží udržet Francii v neutralitě. Některé země se naopak nechtějí do konfliktu zapojit. V pozadí zůstává například Nizozemí, Lucembursko a, k velké nelibosti Rakouska-Uherska, i jeho dosavadní spojenec Itálie. Belgická vláda vyhlašuje neutralitu, kterou ji garantují Francie i Velká Británie. Malý stát se však už brzy stane centrem největšího konfliktu v dějinách.

Válka v Evropě ovlivňuje i Spojené státy. V New Yorku je, podobně jako nedlouho předtím v Londýně, uzavřena burza. Ve Středomoří mezitím pokračuje neoficiální hon na německá plavidla. Británie zahajuje blokádu Gibraltaru ve snaze zabránit německým lodím opustit Středomoří a zamířit do Atlantiku.

2. srpen

Německé jednotky bez boje obsazují malé Lucembursko, což lze považovat za začátek operace známé jako Schlieffenův plán. Belgii je mezitím doručeno ultimátum, ve kterém Německo požaduje průchod svých vojsk. Ačkoliv je Belgii zaručena územní celistvost, nikdo nepochybuje, že přijetí ultimáta by se rovnalo kapitulaci. Na druhé straně evropského kontinentu dojednává turecký ministr války Enver Paša tajnou alianci s Německem.

Mezi Francií a Německem zatím není oficiálně vyhlášena válka, ale na hranicích už dochází k prvním přestřelkám. U obce Joncherey narazí němečtí dragouni na francouzskou předsunutou jednotku. Dojde k první zaznamenané bitvě na západní frontě, která si vyžádá první mrtvé a zraněné.

Na východní frontě mezitím sedmičlenná polská průzkumná skupina v civilním oblečení překračuje hranice a vstupuje do ruské části Polska. Tato akce, známá jako Hulánská sedmička, se později zapíše tučným písmem do polské historie.

3. srpen

Belgická vláda podle očekávání odmítá německé ultimátum. V Británii je podepsána vyhláška o mobilizaci, protože ostrovní velmoc slíbila Belgii vojenskou pomoc. Německo následně vyhlašuje válku Belgii i Francii. Itálie potvrzuje svůj neutrální postoj. Rumunská vláda, navzdory přání svého krále, také vyhlašuje neutralitu. Turecko se zatím ke konfliktu nepřipojuje, ale mobilizuje.

Na východní frontě padají první výstřely a německé síly zaznamenávají ztráty. Britská admiralita vydává rozkaz zajmout dvě turecké lodě. Na ruský parník Rjazaň zaútočí německý křižník SMS Emden. Plamen války se začíná rozhořívat.

4. srpen

Německá armáda vstoupila dvě minuty po osmnácté hodině na území Belgie. Británie týž den vyhlašuje Německu válku a dle slibu se staví na stranu Belgie. Formálně vstupují do války i britské dominie Austrálie, Kanada a Nový Zéland. Spojené státy vyhlašují neutralitu.

Na východní frontě německá armáda pokračuje v postupu a začíná ostřelovat civilní oblasti. Tisíce lidí opouštějí své domovy. Ve Středomoří lokalizují britské křižníky německá plavidla, která bombardují francouzské přístavní město v Alžírsku. Německým lodím se však podaří uprchnout.

Francie mezitím čelí vzpouře ve svých afrických koloniích. Zajánové, berberské kmeny v Maroku, využívají oslabení francouzských posádek a oblehají město Khénifra. Boje jsou součástí takzvané Zajánské války.

5. srpen

Začíná bitva o Lutych, první velká vojenská operace Velké války. Německé obrovské moždíře ráže 42 cm, známé jako „Tlustá Berta“, zlikvidují v následujících dnech jednu pevnost za druhou. Království Černé Hory vyhlašuje válku Rakousko-Uhersku. Velké mocnosti pokračují v mobilizaci, sestavují nové jednotky a urychleně připravují minové blokády.

6. srpen

Rakousko-Uhersko vyhlašuje válku Rusku, zatímco Srbsko vyhlašuje válku Německu. Konflikt se přesouvá i do Atlantiku. Britský křižník HMS Bristol detekuje německý křižník a zahajuje útok. Britská flotila však zaznamenává první ztráty, když křižník Amphion narazí na minu položenou německou lodí, kterou den předtím potopil. V Belgii německé vzducholodě poprvé shazují bomby na Lutych, zatímco spojenci sestřelí první německý Zeppelin. Vypukla Kamerunská kampaň, další z mnoha bojů v afrických koloniích.

7. srpen

Britské expediční sbory se konečně vylodí v Evropě. V přístavech dorazí předvoj o síle téměř sto tisíc mužů. Francie zahajuje útok u Mylhůz v Alsasku-Lotrinsku, což je někdy považováno za začátek rozsáhlejší operace zvané Bitva o hranice.

Německá armáda pokračuje v tvrdém postupu na východní frontě, kde nemilosrdně trestá civilisty. Na denním pořádku jsou popravy domnělých spolupracovníků nepřítele a vypalování budov. Konflikt se rozšiřuje i do Afriky, kde britské koloniální jednotky překračují hranice německých západních afrických kolonií (dnešní Togo), a padají první výstřely této africké kampaně.